Mladá Boleslav pracuje na projektu komunitní energetiky. Rozhovor s náměstkem Petrem Servusem

Ilustrační foto
Autor: pixabay

Jakým způsobem chce město šetřit náklady na elektrickou energii? V čem spočívá spolupráce se zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy? Na to i další témata odpovídá náměstek primátora Petr Servus, jenž je zodpovědný za oblast životního prostředí.

V podzimním rozhovoru pro Boleslavan jste zmiňoval projekt komunitní energetiky. Jak pokračujete a jaký má být jeho největší přínos?

Když půjdu chronologicky, úplně na začátku bylo nutné zhodnotit všechny naše možnosti – to znamená, které budovy přicházejí v úvahu pro umístění fotovoltaických panelů. Vytipovali jsme vhodné budovy, protože někde nás může limitovat zastínění stromů, statické posudky a obecně požárně–bezpečnostní řešení. Pokud střechy musí nejprve projít úpravou, je to poměrně nákladné a je nutné vědět, za jak dlouho se vynaložené prostředky vrátí.

Na kolika střechách městských objektů tedy začnete a kdy?

V letošním roce by měly vzniknout první tři elektrárny na střechách budov v majetku města. Konkrétně se jedná o Městský krytý bazén na Štěpánce, Mateřskou školu Debř a budovu 6. ZŠ Mladá Boleslav. Připravujeme založení energetického společenství, v jehož rámci se nejprve bude sdílet elektrická energie vyrobená z těchto zmíněných fotovoltaických elektráren a postupně do něj budou přibývat další budovy v majetku města. Chceme také následně zapojit i občany města a podnikatele. Co se týče například bazénu, jedná se o relativně novou budovu, která má vhodnou střechu na instalaci. Zároveň objekt ze své podstaty vyžaduje hodně elektrické energie, takže je spočítáno, že veškerou energii získanou z fotovoltaiky spotřebuje.

A když někde jinde vzniknou přebytky, jak je využijete?

Místem s předpokládaným přebytkem jsou například základní školy a školky, které během letních prázdnin nemají významnou vlastní spotřebu, ale fotovoltaika vyrobí nejvíce energie. A právě v tom by mělo být energetické společenství velmi výhodné, jelikož ve městě máme i řadu objektů s velkou spotřebou, které ale pro instalaci fotovoltaických panelů nejsou vhodné. Zmíním dva příklady. Je to zimní stadion kvůli konstrukci tamní střechy a například budova magistrátu města, kde nás limituje umístění v památkové zóně. V budoucím společenství to mohou být významní spotřebitelé přebytkové energie z ostatních budov.

Nyní čekáme na definitivní znění příslušného zákona, který bude upravovat legislativní podmínky pro sdílení elektřiny a také poplatky za distribuci. Vše by mělo být známo přibližně v polovině roku. Rozvoj komunitní energetiky podporuje také Ministerstvo životního prostředí ČR.

Město by v tom tedy mohlo pokračovat jak?

Letošní plán je jasný – postavíme první tři fotovoltaické elektrárny a odzkoušíme si sdílení přetoků elektřiny a funkčnost napojení na centrální řídicí systém. Ten by měl komunikovat se státním energetickým datovým centrem, na který budou napojena všechna společenství v republice. V příštím roce by mělo dojít k rozšíření o další budovy v majetku města. Máme rozpracovánu také variantu zapojení dalších objektů ze strany veřejnosti. Tím myslím bytové domy, ale například i podnikatele a firmy. Chceme tím pomoci s náklady na energie všem budoucím členům společenství a přispívat společně ke snižování CO2 a podpořit větší energetickou soběstačnost. Jedná se o agendu, kterou v tuto chvíli řeší nedávno zřízené oddělení samosprávných činností pod odborem životního prostředí.

Čím dalším se oddělení zabývá?

Oddělení pracuje například s energetickým managementem budov. Necháme zpracovat energetickou koncepci města. Ta nám pomůže s lepším plánováním a řízením energetických zdrojů. Pomůže nám identifikovat klíčové oblasti pro optimalizaci využití energie. V této oblasti vidíme v budoucnu velký potenciál pro úspory v rozpočtu města.

Když bych měl ale odpovědět zeširoka, jde o to, abychom město také co nejlépe připravili na budoucí změny klimatu. Někomu se to slovní spojení může zdát stále ještě úsměvné, ale to, že se klima mění, je neúprosný fakt – i my musíme být připravení. Město má zpracovanou adaptační strategii na změnu klimatu, na kterou jsme vyjednali prostředky z Norských fondů. Jsme také zapojeni do projektu Valorada, jehož hlavním přínosem je posuzování klimatické adaptace a odolnosti na regionální a místní úrovni.

Také jste navázali spolupráci se zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, konkrétně objevitelem pramenu Amazonky Bohumírem Janským. Jaká témata společně řešíte?

V první řadě bych chtěl zdůraznit, že si moc vážím toho, že můžeme spolupracovat s tak renomovaným odborníkem, jako je právě profesor Bohumír Janský, který se na Katedře fyzické geografie a geografie zaměřuje na hydrologii. Pan profesor je obrovskou kapacitou ve svém oboru, hodně toho zažil a z jeho zkušeností můžeme nyní čerpat i my. Za vše hovoří právě i to, že je oficiálním objevitelem pramenu Amazonky. Každé setkání s ním je velmi obohacující a jsem za to velmi vděčný. Už během podzimu jsme měli příležitost představit mu celkovou koncepci města nakládání s vodou. Při dalším setkání jsme se domluvili na konkrétní spolupráci.

Můžete to přiblížit?

Hlavním naším společným projektem je řešení takzvaných odtokových poměrů v našem městě. Ty jsou důležité pro plánování vodních zdrojů, ochrany proti povodním a udržitelné řízení vodních systémů. Zjednodušeně to znamená, kolik vody a v jaké kvalitě natéká do Klenice, kolik se zadrží, kolik odteče. Někdo může namítnout, že Klenice je malá říčka, ale poté se vlévá do Jizery a mnoho vrtů podél ní se pak využívá v obci Káraný na Praze–východ jako zdroj pitné vody pro hlavní město. Jedná se zhruba o třetinu spotřeby pitné vody pro Prahu. Kvalita vody v Klenici ovlivňuje další plánované projekty, které s Klenicí zamýšlíme.

Máme za sebou jednání s vedením Povodí Labe i se společností Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a díky našemu požadavku dochází k úpravám odlehčovačů kanalizace, které rovněž mají vliv na to, jaká voda se dostává do Klenice.

Jak v tom pomůžou spolupracovníci z Univerzity Karlovy?

Konzultujeme s nimi zamýšlené projekty tůní a nádrží na Klenici, které budou mít za cíl zpomalit tok, pomohou k vsaku většího množství vody v území a zároveň budou lokálně podporovat biodiverzitu. Společně řešíme také hospodaření s dešťovou vodou u budov v majetku města. Čerpáme z jejich zkušeností a také z práce zkušených hydrogeologů. Budeme hledat opatření v místech, kde voda nemá přirozený odtok a zadržuje se v krajině při přívalových deštích. Jsme domluveni na participaci se Škoda Auto, které je téma životního prostředí velmi blízké. To stejně platí o společnosti Ško–Energo, kde jsme našli společnou řeč v oblasti podpory již dříve zmíněných fotovoltaických elektráren.

Článek byl převzat z Boleslavanu. Titulek je redakční. Úvodní fotografie je ilustrační.