Slzy nejsou jen voda. Syndrom suchého oka trápí až třetinu dospělých

Ilustrační foto
Autor: Victor Freitas, pexels.co...

Mezinárodní den optometrie (23. března) připomíná, že dobré vidění nesouvisí jen s počtem dioptrií. Jedním z nejčastějších, ale zároveň možná nejvíce podceňovaných problémů současnosti je syndrom suchého oka – potíž, která může způsobovat pálení, řezání, rozmazané vidění ale i zvýšenou únavu očí.

Podle odborníků dnes obtíže spojené se suchým okem zažívá až třetina dospělé populace. Dlouhé hodiny u obrazovek, klimatizované prostředí i nošení kontaktních čoček přispívají k tomu, že slzný film – přirozená ochranná vrstva oka – nefunguje tak, jak má.

Slzný film: neviditelný, ale klíčový

Slzný film není jen voda. Skládá se ze tří vrstev – vodní, tukové a hlenové. Ty společně chrání a vyživují povrch oka, zvlhčují rohovku, zajišťují ostré vidění a umožňují hladké mrkání bez tření. Když ale některá z těchto složek nefunguje správně nebo je jí nedostatek, dochází k nestabilitě slzného filmu, což bývá častou, ale nenápadnou příčinou potíží se zrakem. Oko se rychleji vysušuje, vzniká podráždění a při dlouhodobém trvání i zánětlivé změny.

„Syndrom suchého oka je charakterizován narušením tvorby nebo složení slzného filmu. Pokud je jeho ochranná vrstva dlouhodobě oslabená, zvyšuje se tření mezi víčky a rohovkou a vznikají mikrotraumata, která mohou vést k opakovaným zánětům,“ vysvětluje MUDr. Enkela Hrdličková, lékařka a specialistka na suché oko z oční kliniky Lexum.

Digitální doba očím nesvědčí

Jedním z hlavních viníků syndromu suchého oka je digitální přetížení. Při práci na počítači nebo sledování mobilu totiž klesá frekvence mrkání až o desítky procent. Oko se tak méně přirozeně zvlhčuje a slzný film se rychleji rozpadá.

Riziko zvyšují také hormonální změny (např. menopauza), autoimunitní onemocnění, některé léky, prodělané oční operace nebo třeba klimatizované či znečištěné prostředí.

Kdy vyhledat lékaře?

• Typické první signály suchého oka jsou:
• zarudlé a unavené oči
• citlivost na světlo
• rozmazané vidění, které se po mrknutí zlepší
• pálení, řezání nebo pocit písku v očích

Pokud se tyto obtíže opakují nebo zhoršují, je vhodné vyšetření u oftalmologa. Moderní diagnostika dnes dokáže bezkontaktně změřit stabilitu slzného filmu a zobrazit stav mazových žláz ve víčkách.

Léčba: od kapek po přístrojovou terapii

Základem léčby bývají zvlhčující kapky – tzv. umělé slzy. Jejich úkolem je stabilizovat slzný film a zmírnit nepříjemné projevy. Ne všechny kapky jsou však stejné a výběr by měl odpovídat konkrétní příčině potíží. „Součástí terapie může být také úprava pracovního prostředí, pravidelné přestávky při práci na počítači, dostatečný pitný režim či doplnění některých živin, například vitamínu A nebo omega-3 mastných kyselin,“ dodává MUDr. Hrdličková.

U těžších forem existují i přístrojové metody léčby, které podporují obnovu rovnováhy slzného filmu a dokáží problém řešit trvale. Jednou z nich je například terapie Rexon-Eye, využívající nízkoenergetická vysokofrekvenční elektrická pole, která podporují regeneraci buněk a obnovu rovnováhy slzného filmu. Ošetření je neinvazivní a probíhá ambulantně. Celá procedura trvá pár minut a pacient během ní pouze odpočívá se zahřívanou maskou na očích.

Léčba musí být v tomto případě individuální a komplexní. Pokud existuje podezření na systémové onemocnění, spolupracují oftalmologové i s dalšími specialisty – například revmatology nebo endokrinology. Chronické suché oko totiž není jen otázkou komfortu, dlouhodobé dráždění může vést k poškození rohovky a výraznému snížení kvality života.

Zdrojem článku je Adéla Steinová, oční klinika Lexum. Úvodní fotografie je ilustrační.